VÝTVARNICE, KTERÁ SE NEVZDÁVÁ (Rozhovor s Martinou Slábovou)

Rozhovorem s Martinou Slábovou odstartuje šňůra dalších inspirativních povídání, ve kterých můžete najít motivaci, poslání, seznámení se zajímavými ženami nebo tipy na krásné dárky. Najdete tu odpovědi na všetečné otázky některé budou pasované do slova na tělo. Martina pracuje jako grafička, ilustrátorka a zlomařka. Má několik stálých klientů a spousty krásných jednorázových zakázek. Její láskou je ilustrace, kresba a malba. Obrovskou radost jí přináší více zakázek i tohoto charakteru za poslední týdny.

Přemýšlely jsme jak začít, aby rozhovor měl hlavu a patu a nikdo se v něm neztratil. Nejprve by možná stálo za zmínku, jak jsme se společně seznámily a díky tomu vznikl i tento rozhovor. Ale Martina začne o pár let dříve, protože díky všem těm událostem se dostala až na Instagram, kde jsem poprvé uviděla její veselé kresby :-D.

VŠECHNO MÁ NĚJAKÝ VÝZNAM, JEN HO HNED NEMUSÍME ZNÁT.

A zde se nabízí první otázka:

KDY PŘIŠEL NÁPAD, ŽE SE ZAČNEŠ ŽIVIT KRESLENÍM?

MARTINA: Tak ten jsem měla už ve svých třech letech. Kdy jsem prý řekla, že budu malířka a chudým budu prodávat své obrazy za málo a bohatým za draho :-). Moje mamka říká, že děti mají vizionářské schopnosti a že když něco takového řeknou, tak se to splní. No a bylo, odvahu jsem na to získala až o dooost let později.

Narodila jsem se v Mladé Boleslavi a zde jsem vystudovala základní i střední školu. Ta tedy nebyla výtvarná. Jmenovala se obchodník (Boleslaváci budou vědět když řeknu, že byla na Karmeli.) a po ukončení studia jsem pracovala dva roky jako účetní. Ale stále jsem kreslila a jezdila na kurzy olejomalby do Prahy k malířce Věře Šteflové. Chtěla jsem výtvarno studovat večerně, ale v té době moc výtvarných večerních škol nebylo a tak jsem si malovala obrazy a nechala osud, aby mi našel tu správnou cestu. A světe div se, ona opravdu přišla v podobě výtvarné školy ve Štětí (Vyšší odborná škola obalové techniky a designu). Bylo to denní studium na tři roky s titulem Dis. Moc jsem si vybírat nemohla. Tatínek byl v té době v invalidním důchodu a mamka by mě na škole finančně neudržela a tak to byla ideální volba. Malé školné a tři roky studia. To se dalo zvládnou :)). Na školu jsem se dostala i se svou sestrou (dvojčetem) a tak to byla taková skvělá “mise”. Připadala jsem si jako opravdový malíř, co nemá moc peněz, ale za to má vysněnou školu a hlavu plnou nápadů.

Výtvarné školy jsou super. Hodně se tam tvoří, lidé neřeší značkové oblečení (alespoň za mě to tak bylo) a čím specifičtější tím zajímavější. Takže mi v zimě stačil starý flaušový kabát a dlouhá žlutá šála, co mi upletla mamka. Oběd jsem dělila na půl, polévka k večeři a hlavní k obědu a snídaně už ani nevím, ale určitě to bylo něco hodně levného. Přes týden jsem byla ve škole a o víkendu jsem si na tu školu vydělávala. V hospodě jsem si dala dvě deci a s těmi jsem se snažila vyjít celý večer, anebo jsme šli do parku, a koupili si krabicák. Důležité bylo, že jsem byla s kamarády a užívala si tu výtvarnou atmosféru. Byla to nefalšovaná studentská léta malíře.

KDYŽ NĚCO CHCEŠ CELÝ VESMÍR SE SPOJÍ, ABY JSI TOHO DOSÁHLA.

Ve druháku jsem si našla praxi v KOKTEJLU (ne tedy v baru :D, ale opravdu v tom vydavatelství, co vydávají časopis Koktejl). Byla to skvělá praxe s báječnými lidmi. Po ukončení mi nabídli práci na dvou čtvrtletnících a tak jsem už nemusela chodit na brigády a pracovala jsem pro ně (finančně jsem tedy byla nastejno jako s těma brigádami, ale byla to krásná práce). Po škole jsem si našla práci v Praze a začala získávat dtp zkušenosti. Rozhodla jsem se, že se naučím pořádně dtp, abych si vše, co vymyslím dokázala vyrobit až k tisku sama. Chvíli jsem pracovala v Praze, chvíli v Pardubicích a pak zase v Praze. Praxe v Pardubicích stála za to a hodně jsem se tam naučila. Když jsem se vrátila do Prahy našla jsem uplatnění v Dinu, kde jsem navrhovala design krabiček a nailustrovala i pár her. Měla jsem úžasného kolegu a vše plynulo. Po několika letech strávených v Praze jsem potkala svého nynějšího přítele, ale ten byl pro změnu z Brna a přišlo tak další stěhování.

PROMĚNTE SVŮJ ŽIVOT V SEN, A SVÉ SNY VE SKUTEČNOST. (Antoine de Saint-Exupéry)

Když jsem se odstěhovala do Brna, přemýšlela jsem, co dál pracovně. Nejprve jsem dojížděla do Prahy (tři dny jsem byla v Praze a dva dny z domova). Ale nebylo to možné stále a tak jsem se odhodlala a zkusila najít stálé klienty, pro které bych mohla pracovat z domova. A zase „vesmír“ zapracoval a byli tu. A tak nyní pracuji pro různé klienty a moje práce je pestrá. Je to tedy tvrdá práce, klienti se mění, jeden den není nic a druhý je toho spousta a musí se to všechno stihnout ještě nejlépe ten den. Ale mám to ráda. Život mám svobodný a po koupi MacBooku jsem se stala nezávislá na místě působnosti a tak je volná jako pták. Ne tedy, že bych se flákala. Leckdy pracuji do noci. Ale nemusím si hlídat počet dní na dovolenou a můžu jezdit za sestrou a mamkou na víc než víkend, protože mi to MacBook dovolí.

PROČ SES ROZHODLA ZAČÍT POSÍLAT SVOU TVORBU SVĚTA? KDY PŘIŠEL TEN SPRÁVNÝ MOMENT, ŽE BYS SVŮJ KONÍČEK PROMĚNILA V PODNIKÁNÍ. (Myslím tím ilustrace a obrázky nejen pro děti, ale i dospělé.)

MARTINA: Corona způsobila, že někteří klienti měli méně práce a někteří úplně vypadli. A tak přemýšlela, jestli hledat další zaměstnání, nebo zkusit další výzvu. A ta výzva jasně vyhrála. Po objevení Instagramu jsem zjistila, že zde spousta lidí svou práci propaguje a prodává a tak jsem se rozhodla to taky zkusit.

Jsem úplně na začátku a stále ladím svůj profil a snažím se tvořit poutavé příspěvky, které by bavily nejen maminky s dětmi (věnuji se dětské ilustraci), ale i cestovatelům, zahrádkářům, trampům a vodákům (to vše ráda dělám a mé kresbičky jsou nejen na tyto témata). Na cestě Instagramem jsem se propojila s Ivkou, které se má práce líbila a vznikly z toho ilustrace pro její web. Spolupráce dopadla úspěšně a od té doby zůstaly stále v kontaktu. Jsem ráda, že jsem ji potkala, protože mě motivuje k rychlejšímu rozjezdu. Já bych vše stále ladila a ladila a když napíše, že by šlo udělat to i ono tak sebou „hejbnu“ a rychleji posouvám.

CÍTÍŠ-LI SMUTEK, ŽIJEŠ MINULOSTÍ, CÍTÍŠ-LI ÚZKOST, ŽIJEŠ BUDOUCNOSTÍ, JEN TADY A TEĎ JE KLID A MÍR.

JAK VZNIKL NÁPAD TVOŘIT ILUSTRACE PRO DĚTI, KDYŽ VLASTNÍ DĚTI NEMÁŠ?

Dětské obrázky jsem kreslila dlouho před tím, než jsem vůbec tušila, co mi osud přichystá. Jako dítě jsem si ráda představovala k pohádkám obrázky své, protože v pohádkách většinou neměla princezna dost krásné šaty a vlasy a princ nebyl dost fešný :), drak dost strašidelný. Stále jsem kreslila a kreslila až jsem si vymyslela vlastní styl postaviček. Obrázky jsem rozdávala kamarádům, když se jim narodilo miminko nebo jen tak pro radost. Vždycky jsem se těšila, že si budu tvořit a kreslit se svými vlastními dětmi

Dlouho jsem hledala partnera, když jsem našla toho pravého, bylo mi hodně roků a když jsem se pokoušeli o miminko nevyšlo to a po třech neúspěšných pokusech, kdy jsem o miminko přišla, jsem tento boj vzdala.) Své vlastní děti však nemám a mít je nemohu a tak jsem si řekla, že bych mohla své ilustrace poslat do světa a udělat tak radost nepřebernému množství maminek a jejich dětem a zároveň si užívat tu krásnou práci jako zaměstnání.

V ČEM VIDÍŠ SMYSL, ABYCH BYLA DĚTEM A JEJICH RODIČČŮM UŽITEČNÁ?

MARTINA: Hledám cestu, na které chci být užitečná a zároveň aby mě dělalo radost. Nedávno jsem se bavila s kamarádkou a říkala jsem ji, že bych udělala jednoduché ilustrace pro děti, aby si uměli nakrestit zvíře, kytku… no, vlastně cokoli. A ona mi říká: “Jé to se též mrknu, také bych ráda něco uměla nakreslit“. A tak jsem začala dávat na instagram návody jak nakreslit třeba lvíčka? Postupně bych chtěla z těchno návodů chtěla udělat interaktivní knížky, kde by byly nejen tyto návody na ilustace, ale i další hravé a poučné věci pro děti.

ÚSPĚCH NENÍ DEFINITIVNÍ, NEÚSPĚCH NENÍ OSUDNÝ, DŮLEŽITÁ JE ODVAHA POKRAČOVAT. (Winston Churchil)

NA ČEM VŠEM SVÉ ILUSTRACE TVOŘÍŠ?

MARTINA: Mé ilustrace jsou dostupné jako samostatné kresby (originál či kopie) k zarámování na zeď. Hodí se jako hezký dárek k narození miminka. Letos jsem vytvořila sadu znamení zvěrokruhu. Motivy jsou dostupné na špendlíkách, náušničkách a gumičkách do vlasů. Pro všechny, kteří rádi kempují, jachtaři či jezdí na vodu jsem vytvořila plecháčky s jachtařskými motivy, které jsou dostupné na plecháčcích.

Proč plecháčky? Jsou nerozbitné a lehké. Dobře se omývají, hodně vydrží a hodí se jak pro děti tak cestovatele. Postupně bych ráda rozšiřovala sortiment a motivy.

KDE SI MÁ DÍLA MŮŽETE NAJÍT?

Má tvorba je k vidění na instagramu a fléru. https://www.fler.cz/shop/martina-art?ucat=588154
Martina dětské ilustrace (@martinaartcz) • Fotky a videa na Instagramu

Chystám svůj web tak pak i tam. Na instagramu oznáním až bude hotov. :))

CO JSEM ZÍSKALA S PROPOJENÍM NAPLNO ŽIVOTEM?

Ivka je pro mě něco jako hnací motor. :) Všechno bych desetkrát obrátila než to někam vyšlu. Když si napíšeme, že by chtěla udělat třeba právě tento rozhovor je čas se rozhoupat a konat. :)) Takže mi dodává odvahy jít dál. Též mě přivedla na krásnou myšlenku projektu “DARUJ KAŠI DĚTEM”, kterého jsem se rozhodla účastnit. Své děti nemám a tak jsem přemýšlela, jak zpříjemnit život těm ostatním dětem, co se narodili, ale neměly takové štěstí žít v zemi, kde je všeho dostatek. Tento projekt je velice milý a nedává peníze, ale konkrétní věc, která poslouží na správném místě.

Děkuji Ivce za její přízeň, nakopnutí a sdílení mých někdy bláznivých nápadů :)).

POKUD BYSTE MĚLI ZÁJEM O MARTINY TVORBU NEBO POTŘEBUJETE ILUSTRACI NA ZAKÁZKU ČI VYSÁZET KNIHU ČI COKO-LI JINÉHO, NEVÁHEJTE JI KONTAKTOVAT NA:

Emailu martina.art.cz@gmail.com nebo
Martina dětské ilustrace (@martinaartcz) • Fotky a videa na Instagramu

Přeji Vám krásné poslední letní dny

S láskou Martina

Iva Smutková
Provázím ženy, především mámy na cestě k rozpohybování energie a života v souladu se svým srdcem. Propojuji ženy, které si prošly změnou a našly v ní poslání, které proměňují v tvoření pro druhé. Jsem autorka projektu Naplno životem>>. Spoluautorka on-line účinného programu Zdravá a krásná zevnitř ven aneb zpevni střed těla.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.